Andělika lékařská

Andělika lékařská

Vnitřně se používá při zažívacích potížích, při křečích, při snížené tvorbě moči a sklonu k tvorbě močových kamenů. Zevně je vhodná při zhmožděninách
a bércových vředech.

Vnitřně se používá při zažívacích potížích, při křečích, při snížené tvorbě moči a sklonu k tvorbě močových kamenů. Zevně je vhodná při zhmožděninách
a bércových vředech.

Latinský název

Archangelica officinalis Moench./ Hoffm. (Apiaceae - Miříkovité)

Lidové názvy

Andělička, andělka, andělský kořen, anjelika, děhel, kořen sv. Ducha, litvor, vybolen.

Sbíraná část

Kořen, plod (Angelicae radix, Angelicae fructus)

Použití

Vnitřně se užívá při zhoršené činnosti zažívacího ústrojí (špatné trávení, plynatost), při křečích, zpomalené střevní činnosti, při snížené tvorbě moči
a sklonu k tvorbě močových kamenů. Zevně je droga vhodná při zhmožděninách s krevními podlitinami, zánětech pokožky ve vlasové části hlavy, při nehojících se a hnisavých bércových vředech, při spáleninách. Je vhodnou součástí přípravků pro léčbu seniorů. Působí proti bakteriím a některým plísním. Furanokumariny v první fázi účinku zpomalují vylučování některých léčiv z těla, v druhé fázi ho urychlují. Podobné druhy andělik (A. sinensis) mají ochranné účinky na játra a zabraňují snížení obsahu zásobního polysacharidu glykogenu
v játrech. V lidovém léčitelství našla uplatnění jako antiseptický prostředek, účinné expektorans, emmenagogum a při nespavosti způsobené nervovým onemocněním. U nás se rozšířila ve středověku; mniši ji pěstovali jako prostředek proti moru.

Obsahové látky

Silice (hlavními složkami jsou: alfa a beta fellandren, alfa-pinen, delta-karen, sesquiterpeny, kumariny.

Doba sběru

Kořen - říjen, plod - září

Charakteristika

Usušený kořen s oddenkem, bez zbytků nadzemních částí, výrazného kořenitého zápachu, chuti ostře kořenité, nahořklé. Oddenek je krátký, až 5 cm široký, na povrchu jemně a hustě kroužkovaný, nahoře často se zbytky načervenalých listových pochev. Kořeny jsou četné, až 30 cm dlouhé a až 1 cm široké, často copovitě spletené; zevně podélně hluboce brázdité, příčně hrbolaté, tenké kořeny hustě a velmi jemně kroužkované. Přízemní listy rostliny jsou velké, dlouze řapíkaté, dvakrát až třikrát zpeřené. Lodyžní listy jsou střídavé, pochvami přisedlé k lodyze. Květenství tvoří velké polokulovité okolíky. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, zelenobílé. Plody jsou dvojnažky s křídlatými žebry. Oddenky s kořeny se sklízí na podzim nebo na jaře. Droga snadno vlhne a velmi snadno podléhá napadení škůdců a hmyzu.

Sušení, sesychací poměr

Kořeny sušíme umělým teplem do 40 °C. Drogu ukládáme do papírových pytlů. Kořen snadno vlhne, plesniví a často bývá napaden hmyzem. Plody - celé okolíky - sušíme buď zavěšené ve svazcích, nebo volně rozprostřené v dobře větraných místnostech. Po skončení sušení plod vymlátíme. Balíme do papírových pytlů. Sesychací poměr: kořen 1:1, plod 1:1.

Andělika lékařská v čajích

Stomaran