Bez černý Stálice tradičního používání s omamnou vůní
Květy se používají k podpoře imunitního systému a zdraví dýchacích cest. Tmavé plody zvané bezinky působí podobně.
Latinský název Sambucus nigra
Lidové názvy Chebz, bezinky, smradinky, kozinky, kosmatice, bez psí, bzí, bzina
Popis a výskyt Keř dosahující cca 4 až 6 m, domácí v Evropě a Malé Asii. Kvete aromatickými bílými květy a zralé plody jsou malé černé peckovice dozrávající koncem srpna.
Zpracování Na začátku kvetení se odstřihují celá květenství (vrcholíky) a suší se rychle ve stínu. Čerstvé květy mají intenzivní a pro někoho nepříjemné aroma, které sušením částečně mizí.
Účinné látky Flavonoidy (rutin, kvercetin,, isokvercitrin, hyperosid), deriváty kys. ferulové a kávové, malé množství silice. Plody: anthocyaniny, flavonoidy, org. kyseliny (jablečná, citronová), sacharidy, silice. Semena obsahují kyanogenní glykosidy.
Účinky Květy mají antioxidační účinky a používají se k podpoře přirozené obranyschopnosti - imunitního systému a k podpoře zdraví dýchacích cest. Dále podporují vylučování, používají se do čajových směsí pro kontrolu tělesné hmotnosti. Přispívají k normální hladině glukózy v krvi. Plody se užívají podobně, i když jejich účinek je o poznání slabší. Slouží k výrobě tradičního bezinkového sirupu nebo vína. Využití však mají hlavně v potravinářství: bezinková šťáva se používá k nastavování některých dražších ovocných džusů (např. černorybízového). Ve větším množství jsou bezinky mírně projímavé, podobně jako například švestky.
Rizika Kromě květů a plodů je celá rostlina mírně jedovatá. Při vyšších dávkách (hlavně u plodů užívaných za studena) se může vyskytnout projímavý efekt nebo jiné trávicí obtíže.
Dávkování Sušený květ se používá v dávkách 2 – 3 g jako horký nálev (čaj), a to 2 až 3× denně. Z květů je možno vyrobit i sirup.
Zajímavosti Bezové dřevo sloužilo k výrobě tradičního slovenského hudebního nástroje – fujary.
Sbíraná část Květ se stopkou, plod bez stopky (Sambuci flos cum stipite, Sambuci fructus sine stipite)
Sušení, sesychací poměr Aby květ nezhnědl, je třeba ho usušit v co nejkratší době. Nejlépe se suší zavěšený na provaze v průvanu nebo rozprostřený na čistém papíru či sítu (květem dolů a stopkou nahoru) v dobře větrané místnosti či u kamen nebo topení. Nikdy květ nesušíme na přímém slunci. Pokud použijeme teplo umělé, nesmí teplota přesáhnout 40 °C. Správně usušené bezové květy mají světle žlutou barvu a typickou příjemnou vůni. Hnědé či zatuchlé odstraňujeme. Po usušení chráníme před vlhkem – stačí jeden deštivý den a usušený květ zpátky přijímá vlhkost. Při druhém dosoušení většinou ztrácí původní barvu, hnědne, a tím se stává bezcenným. Balíme do papírových pytlů. Plod sušíme i se stopkou na slunci nebo uměle při teplotě do 50 °C (pozor na připálení). Bezinky sušíme buď rozvěšené na provazech, nebo je rozkládáme na drátěná síta či lístky. Po usušení je třeba plody přečistit na sítech a odstopkovat. Při trhání bezinek bez stopky plod při sušení pouští šťávu a znesnadňuje sušení. Správně usušené bezinky se neslepují a nebarví ruce. Příměs stopek je nežádoucí. Plody bezu balíme do pevných papírových obalů. Sesychací poměr: květ 6 : 1, plod 8 : 1.
Doba sběru Květ: květen–červen, plod: srpen–září