Historie a význam adventních kalendářů

Původně skutečně tvořil pomůcku pro počítání a časomíru. Jeho podoba sahá do 19. století. Od té doby zaznamenal různé proměny, až se ustálil do formy otevíracích okének nebo dvířek, jež v souladu s křesťanstvím značí i otevřenost vůči Bohu a druhým lidem. První jednoduchý adventní kalendář představoval 24 nakreslených křídových čar na dveřích nebo dvířkách skříněk, které se každý den přeškrtly nebo setřely. Před rokem 1900 se začaly používat vánoční nebo adventní hodiny s 24 poli a ručičkou, která se každý den posunula o pole vpřed. Obvykle všechna pole obsahovala verše vánočních koled. Jinou podobu měl adventní kalendář jako svíce s 24 vyznačenými řádky, postupně zapalovanými každý den. V některých domácnostech se také do jesliček vkládala usušená obilná stébla, na každý den až do Štědrého dne jedno.

První doložený adventní kalendář vytvořil v roce 1839 protestantský teolog Johann Hinrich Wichern pro děti z výchovného a vzdělávacího ústavu v Hamburku, aby ukrátil jejich netrpělivé očekávání Vánoc. Na kolo dřevěného vozu umístil malé svíčky pro všední dny a čtyři větší svíčky na neděli adventní. Zasloužil se o dvě tradice zároveň, tradici adventního věnce zahrnující adventní neděle a tradici adventního kalendáře, jenž sleduje všechny dny do nástupu vánočního období. První ručně vyrobený adventní kalendář pochází z roku 1851, rovněž z protestantského prostředí. V tomto kalendáři se nacházely obrázky, jež se postupně rozvěšovaly na zeď. Jinou variantu nabízel po roce 1900 tištěný kalendář V zemi Ježíškově, který na trh uvedl Gerhard Lang z Maulbronnu, spolumajitel tiskárny Reichhold & Lang v Mnichově. Skládal se ze dvou potištěných listů, z menšího s 24 obrázky k vystřižení a z většího s 24 textovými poli. Každý den mohly děti vystřihnout obrázek a připevnit jej do příslušného pole. Tento adventní kalendář ještě neměl otevírací okénka, Lang je doplnil až ve 20. letech s ilustracemi Dory Baumové. Zásluhu na vzniku adventního kalendáře má však ve skutečnosti Langova matka Selma. V dětství mu z kartonové desky připravila adventní kalendář, do jehož 24 očíslovaných polí přišila cukroví. Lang si v dospělosti vzpomněl na matčin neotřelý nápad a pomoc při čekání na Vánoce. Lang stále vymýšlel nové adventní kalendáře, včetně kalendáře s čokoládou, dnes nejrozšířenější verze. Langa můžeme považovat za autora moderního adventního kalendáře.

Adventní kalendář zažil svůj první rozkvět ve zlatých 20. letech. Již ve 30. letech byl rozšířen na území Německa, proto i další vydavatelé následovali úspěch tiskárny Reichhold & Lang a začali vydávat vlastní adventní kalendáře. Postupně se objevují další inovace, například trhací adventní kalendář nebo adventní kalendář jako žebřík do nebe, kde se každý den posouval anděl o jednu příčku výše. Druhá světová válka přinesla úpadek adventního kalendáře. K důvodům patřily nejdříve nedostatek papíru, a nakonec zastavení jejich výroby. Až v poválečném období mohl adventní kalendář opět navázat na svůj úspěch. V roce 1945 Richard Sellmer založil nakladatelství a začal s tiskem vůbec prvních adventních kalendářů po druhé světové válce. Adventní kalendář Malé město je možné zakoupit dodnes, za dobu své existence zákazníkům nabídl na více 130 typů kalendářů.

V současnosti se do popředí zájmu dostávají virtuální adventní kalendáře, v příslušný prosincový den si uživatel aktivuje odpovídající číslo a obdrží online ke shlédnutí video nebo hudební skladbu. Na druhou stranu vstupují do obliby i živé adventní kalendáře. Každý adventní den se lidé setkávají před jiným vyzdobeným oknem, zhmotněným políčkem z kalendáře. Zpívají písně, vypráví a čtou vánoční příběhy nebo nabízí kulinářskou lahůdku. Ve Skandinávii se v adventní době vysílá 24dílný adventní kalendář, vánoční příběh na pokračování odvysílaný každý den. Od roku 2010 pak církve nebo charitativní instituce pořádají obrácený adventní kalendář neboli kalendář naruby, den po dni se daruje nějaká využitelná věc na pomoc potřebným.