Chmel otáčivý Zdroj hořké chuti v pěnivém moku i podpora normální činnosti nervové soustavy
Chmel otáčivý Zdroj hořké chuti v pěnivém moku i podpora normální činnosti nervové soustavy
Droga má aromatický pach a škrablavou chuť. Chmelové žlázky čili lupulin se získávají proséváním usušených šištic a dalším čištěním.
Latinský název Humulus lupulus
Lidové názvy Chmel obecný
Popis a výskyt Je to vytrvalá popínavá rostlina s ovíjivou lodyhou. Chmel je dvoudomý, přičemž se v kulturách pěstují pouze samičí rostliny, které dávají chmelové šištice. Pochází z východní Evropy, ale dnes je rozšířen po celé střední Evropě, střední a severní Asii i v severní Americe.
Zpracování Sbírá se celé samičí květenství – takzvané šištice, které po usušení mají typickou aromatickou vůni a hořkou a škrablavou chuť.
Účinné látky Silice (1–3 %, obsahuje myrcen, karyofylen, farnesen, humulen a další látky). Obsažena je i pryskyřice, tvořená především chmelovými hořčinami floroglucinového typu (zejména humulon a kohumulon, lupulon a kolupulon). Dále menší množství flavonoidů a tříslovin.
Účinky Používá se na podporu normálního trávení, zvyšuje produkci žaludečních šťáv. Přispívá k normální činnosti nervové soustavy, má uklidňující účinek, podporuje dobrý spánek Má antioxidační účinky a pomáhá udržovat normální hladinu cholesterolu v krvi. Přispívá k menopauzálnímu komfortu. Často jej najdeme ve směsích na podporu normální činnosti nervové soustavy a zdravého spánku.
Rizika Rizika se vyskytují spíše v provozech na zpracování chmele: prach způsobuje kožní vyrážky, puchýře a oční záněty, častá je i zvýšená ospalost.
Dávkování K podpoře normálního trávení v dávkách 0,5–2,0 g před nebo po jídle. Ke zklidnění a podpoře dobrého spánku je možno podávat v dávkách 0,5 až 1 g jako nálev (čaj) před spaním, ale doporučuje se spíše do kombinace s kozlíkem lékařským nebo mučenkou.
Zajímavosti Největší množství chmele se používá v pivovarnictví, kde slouží na úpravu chuti piva, ale i jako konzervační prostředek. Během Antiky se chmel používal i jako zelenina: sklízeli se jarní výhony které ještě nejsou hořké, podobně jako dnes chřest.
Sbíraná část Chmelová šištice (Lupuli flos)
Sušení, sesychací poměr Samičí šištice se sbírají krátce před úplným dozrátím (konec srpna, počátek září) a suší se teplotou do 40 °C. Droga má aromatický pach a škrablavou chuť. Chmelové žlázky čili lupulin se získávají proséváním usušených šištic a dalším čištěním. Čerstvé šištice vyvolávají někdy podráždění kůže, kožní vyrážky, zejména u žen, puchýře a oční záněty (např. u sběračů chmele). Při práci s nimi se často dostavuje ospalost. Vyvolává ji především obsažený lupulon.Suché uchováváme v jutových žocích.
Doba sběru Konec srpna, počátek září
