Křen selský Čím štiplavější, tím lepší - to je křen selský

Křen selský se užívá jako zelenina, koření i bylinný prostředek. Tradiční jsou i křenové obklady.

Latinský název Armoracia rusticana

Lidové názvy Křín, křím, chřen, chren, rafan

Popis a výskyt Křen je vytrvalá rostlina s velkými listy a silným, hluboko sahajícím válcovitým kořenem. Pro potřeby trhu se pěstuje, ojediněle se objevuje i ve volné přírodě, obvykle na březích vod, ve vlhkých houštinách a v hlubokých hlinitých půdách.

Zpracování Sklízí se kořen, který se po očištění skladuje v čerstvém stavu a čerstvý se pak i používá. Narušením pletiv například strouháním nebo mletím se uvolňují účinné látky typu glukosinolátů.

Účinné látky Glukosinoláty (například allylizothiokyanát), které vznikají teprve při narušení buněk ze svých prekurzorů, a to pomocí vyplaveného enzymu myrosinásy. Obsahuje též vitamín C a řadu minerálů.

Účinky Tradičně se přikládal ve formě křenových placek. Vnitřně v malých množstvích jako koření.

Rizika Vnitřně se užívá jen krátkodobě. Větší pravidelné dávky mohou způsobit zažívací potíže (pálení žáhy, jícnový reflux, potíže se štítnou žlázou). Neužívat u vředových chorob. Lokálně může u citlivých osob způsobit překrvení a vznik puchýřů.

Dávkování Vnitřně 2 až 4 g čerstvého kořene. Neužívat dlouhodobě.

Zajímavosti V gastronomii slouží jako koření, pochutina nebo například k výrobě křenové omáčky.

Sbíraná část Kořen (Armoraciae radix)

Sušení, sesychací poměr Křen se používá čerstvý, sušením výrazně ztrácí účinky. Nejlépe se skladuje v chladu a vlhku, například ve vrstvě písku.

Doba sběru Srpen až září