Léčivé citrusy

Typická je vůně citrusů. Ačkoliv každý voní trochu jinak, často obsahují citrusy podobné složky. V silici neboli esenciálním oleji citrusů najdeme různorodé látky. Především je to však limonen, který hojně obsahují všechny citrusy. Ve zcela převažujícím množství jej můžeme najít např. v sladkém pomeranči. V hořkém pomeranči pak limonen doprovází citral, v citronech zase β-pinen, který se nachází také často v jehličí, a v mandarinkách γ-terpinen, který se vyskytuje třeba v tea tree oleji. V citrusech najdeme ale i další látky jako je třeba myrcen známý ze chmelu či konopí, linalol vyskytující se jinak také v levanduli nebo dále sabinen, neral, geranial a bergamotin. Účinků silice se využívá v aromaterapie pro celkové uklidnění nebo v kosmetice. Obsažené esenciální oleje a jejich složky jsou totiž spojovány s účinky na potlačení bakterií nebo plísní včetně kvasinek. Působí protizánětlivě a podporují regeneraci. Je ovšem nutné důrazně varovat proti užívání nezředěných esenciálních olejů na kůži a sliznice. Oleje mohou být silně alergenní a způsobit vážné nežádoucí účinky. Naředit je můžeme základním olejem jako je třeba mandlový nebo olivový.

Citrusy jsou také bohatým zdrojem vitamínu C, který je známý především svými účinky na podporu obranyschopnosti. Kromě toho ale působí jako silný antioxidant a je zapojený do tvorby kolagenu. Tělo tento vitamín musí získávat z potravy nebo případně také z doplňků stravy. Nutné je dát si ovšem pozor. Více neznamená vždy lépe. Vitamínu C dospělý denně potřebuje vlastně docela málo, a to něco kolem 50 mg. Doplňky stravy často ovšem mohou obsahovat i 1000 mg. Takové dávky sice mohou pomoci krátkodobě nakopnout imunitu, ale dlouhodobě mohou být pro tělo i škodlivé. Docházet může ke trávicím problémům, okyselování organismu, podpoře tvorby močových kamenů a dalších obtíží. Šetrnější variantou může být např. Šťáva zázvor a citron, která se hodí obzvláště v chladných dnech na prohřátí. Připravit si můžete také lahodný čaj Rakytník a pomeranč.

I hořkost může být ovšem přínosem. Hořce chutnající byliny totiž pomáhají podporovat naše trávení. Využít proto můžeme v terapii zažívacích obtíží oplodí hořkého pomeranče. Kromě hořčin obsahují hořké pomeranče i látku synefrin, která svou chemickou strukturou připomíná adrenalin. Díky tomu má i do jisté míry podobné účinky. Využívá se zejm. pro svůj efekt na produkci tepla, podporu hubnutí a ovlivnění metabolismu cukrů a tuků. Kůra hořkého pomeranče bývá oblíbené i díky svým efektům na podporu libida. Byla proto zařazena do směsi Ženská touha.

Citrusy ovšem mohou mít i svou stinnou stránku. Často skloňovaný jsou např. grapefruity, které mohou interagovat s některými současně užívanými léky a zvyšovat jejich účinky. Jak to dělají? Grepy totiž tlumí schopnost těla léky odbourávat, čímž se účinné látky v těle hromadí a mohou způsobit kromě žádoucích účinků také výraznější nežádoucí účinky. Méně se nicméně už ví, že do určité míry tohle dělá celá řada dalších citrusů. Pomelo zdá se účinkuje ještě více než grepy, naopak pomeranče jsou méně výrazné. Přesto i u nich při zvýšené konzumaci riziko hrozit může.

Kromě toho řada citrusů obsahuje flavonoidy diosmin a hesperidin. Ty pomáhají zlepšovat žilní nedostatečnost, která se může projevovat křečovými žílami nebo hemoroidy. Zmíněné flavonoidy pomáhají zvyšovat stažlivost a udržovat pevnost cév, podporovat mikrocirkulaci, snižovat pronikání vody a tím mírnit otoky. Jsou proto součástí běžně užívaných léčiv na žilní trable.