Lidové pranostiky předpovídající podzimní a zimní počasí

Tyto dva svátky se spojují s mnoha lidovými pranostikami, které předpovídaly nadcházející počasí, ráz závěru léta a podzimního počasí. „Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.“ Svátek svatého Vavřince se dokonce označoval za první podzimní den, nástup polétí a podzimu. „Vavřinec – první podzimec.“ Počasí na tento svátek slibovalo, jaký podzim a zima nastane. „Je-li počasí na Vavřince pěkné, těš se na hezké a teplé podletí.“ Počasí se usuzovalo i podle vodní hladiny v pravé poledne. „Je-li voda zcela klidná, bude i podzim mírný a rovněž zima odezní bez velkých mrazů, větru a sněhu plískanic. Jak mnoho je však vodní hladina zvlněná, tak proměnlivý bude i podzimní čas a tolik bude v zimě sněžení a mrazů jiskření.“ Lidové pranostiky se vyjadřovaly i k nástupu klesajících teplot. „Svatý Vavřinec končí psí dny“ a také „Do Vavřince užij si slunce“. Zároveň se již krátí dny. „Na svatého Vavřince – svícen do světnice.“ Svátek svatého Vavřince vybízel i ke sklizni a sběru plodin, určoval hojnost a kvalitu úrody. „Svatý Vavřinec dává slívám štulec“ nebo „Na svatého Vavřince – hop zemáky do hrnce“. V neposlední řadě se v tento den zahajovala druhá orba úhorů a výsadba podzimních plodin jako řepa. Protože je svatý Vavřinec patronem vinařů, doufali v jeho přízeň a slunečné počasí. „Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti“.

            Zlom v počasí a přechod léta v podzim symbolizoval svátek svatého Bartoloměje. „Bartoloměj láme létu hlavu“ nebo „Bartoloměj svatý léto nenavrátí“. Ve jménu tohoto světce přicházel nejenom konec léta, ale také teplého a slunečného počasí a koupání. „Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje“ a „Na svatého Bartoloměje jelen zchladí vodu.“ Od svatého Bartoloměje se postupně snižovaly teploty. „Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.“ Období kolem tohoto svátků neslo označení bartolomějské léto (11. až 25. srpna), doprovázely jej teplotní výkyvy, horké dny střídalo ochlazení, přicházely intenzivní bouřky a krupobití. „V bartolomějském týdnu se všecky bouřky stěhují do své zimní síně, a proto jich nejvíc bývá.“ Počasí panující v tento den často předpovídalo charakter počasí na podzim a v zimě. „Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý“ nebo „Sucho na Bartoloměje – mrzané zimy naděje“. Zároveň byl pro hospodáře impulsem k osetí ozimního žita. „Na svatého Bartoloměje chytrý sedlák žitko seje.“

V srpnu se předpověď počasí vztahovala také k dalšímu svátku – Nanebevzetí Panny Marie (15. srpen), v jehož průběhu se světily léčivé byliny a polní květiny. V tento den nastupovalo polétí trvající do svátku svatého Matouše (21. září). Doprovázel jej ústup léta a nástup podzimu. „Na Nanebevzetí léto odletí“ a „O Nanebevzetí Panny Marie jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek“. Nanebevzetí Panny Marie přinášelo konec koupání a odlet prvních vlaštovek. „Na Marie Nanebevzetí, prvních vlaštoviček loučení.“