Není máta, jako máta

Jindřich Čech 25. 7. 2023

Není máta, jako máta. Jednoho to může zmást. Přesto hned několik druhů máty vykazuje příznivé účinky na naše zdraví.

V našich končinách nejčastěji využíváme nať máty peprné (Mentha x piperita), která je ceněna zejména pro svůj vysoký obsah mentholu a výraznou chuť. Jedná se pravděpodobně o křížence hned několika druhů jako je máta dlouholistá (M. longifolia), huňatá (M. rotundifolia) a vodní (M. aquatica).

Vzhledem k tomu, že velká část zdravotních účinků plyne z přítomnosti mentholu, který tvoří hlavní část její silice (esenciálního oleje), je třeba vychytat dobu sběru. Ta je nejlepší ráno či dopoledne. Pod náporem slunečních paprsků a horka během dne totiž dochází k intenzivnímu odpařování těkavé silice. Její koncentrace tak v mátě ubývá. Aby toho nebylo málo, tak záleží i na měsíci, kdy ji sbíráme. Je doporučeno ji sbírat v době květu, kdy obsahuje nejvíce silice. Pokud vám ovšem z máty nebývá dobře, musíte zvolit jiný postup. Pozdně letní tmavá máta totiž obsahuje nejméně toxických látek jako je menthofuran. Tato látka je důvodem, proč se určitému procentu populace, která trpí přecitlivělostí na mátu, se po vypití čaje udělá nevolno. Mladá listy menthofuranu naopak obsahují nejvíce. Závisí také na tom, kde ji pěstujete. V případě, že máte záhonek s mátou na sluníčku, rychleji vám vyroste a bude větší. Teplo a světlo se nicméně podepíše na její kvalitě. Výsledná máta bude tak mít méně účinné silice. Naopak máta, která roste ve stínu sice bude menší, ale váš čaj obohatí výraznější chutí a silnějšími účinky.

Mezi tyto účinky patří jednoznačný efekt na naše trávení. Již staří Římané si po hostině dávali pár lístků máty, aby lépe vytrávili. Menthol totiž způsobuje, zvýšenou produkci žaludeční šťávy a žlučí, což nám pomůže se vypořádat s těžkým jídlem. Po maximalitaci účinků je vhodné mátu v podobě čaje, lístku ale i třeba bonbonu užít před jídlem, abychom tělo dopředu připravili. Kromě toho menthol působí antibakteriálně a dokáže tak potlačit rozbouřenou střevní mikroflóru. Její protikřečový efekt nám zmírní i nadměrnou pohyblivost střev. Zařazen byl proto do naší směsi Dobré zažívání. Tohoto efektu se využívá i při bolestivé menstruaci, která je spojena s křečemi. Svou nedílnou součást zastává v čaji Klidná menstruace.

Menthol svým účinkem dokáže aktivovat receptory pro chlad v našem těle, což kromě osvěžení, kterého využíváme v našich coldbrew směsích na léto, vykazuje také slabě analgetický (bolest tišící) efekt. Toho lze využít např. při bolestech hlavy a migrénách. Za tímto účelem jsem mátu přidali do směsi Pokojná hlava. Máta na náš nervový systém působí také zdánlivě protichůdným účinkem. Dokáže nás totiž jak uklidnit, tak zbystřit naše smysly a zvýšit pozornost. Toho lze využít např. při mentální práci či učení. Na efektu se nejspíše podílí i další látky jako kyselina rozmarýnová.

Využít k tomuto účelu můžete i mátu klasnatou (Mentha spicata), která je nazývána také jako kadeřavá či marocká máta. Není vůbec peprná, neboť neobsahuje menthol. Přesto vás oslní svou aromatickou a osvěžující chutí. Znát ji můžete např. z čaje Tuareg, kde je v kombinaci se zeleným čajem (a často také pořádnou dávkou cukru). Mezi jejími obsahovými látkami můžete najít ve vysokém množství kyselinu rozmarýnovou, která je považována za hlavního nositele příznivého účinku na naši schopnost učení, soustředěnost a paměť. Využívá se také pro svůj hojivé efekt na trávení.

Ocenit můžeme i řadu dalších druhů jako je máta dlouholistá, máta vodní a druhy, které jsou vyšlechtěny tak, aby jejich silice připomínala citrusové vůně či chuť čokolády. Dbejte nicméně, aby vaše různé druhy máty byly od sebe v zahradě dostatečně vzdáleny, jinak může docházet ke křížení.

Vyhnout bychom se naopak měli mátě polej neboli polej obecná (Mentha pulegium), kterou si někdy v přírodě při sběru spleteme s jinými druhy máty. Důležitým znakem je, že vůbec nevoní hezky. Za to jsou inzivnější její toxické účinky, neboť obsahuje dosti již zmíněného menthofuranu a nebezpečného pulegonu.