Prohřátí těla v době našich babiček

Naši předci v zimním období nebo i za chladných večerů a nocí volili postupy a osvědčené metody za účelem prohřátí těla. Nejběžnějším způsobem byl pohyb v přírodě na čerstvém vzduchu a nejčastěji při vykonávání hospodářských a jiných aktivit, které zároveň podporovaly prokrvení organismu a budování svalové hmoty.

Během pohybu venku i uvnitř v příbytku si také chránily ruce a nohy, které udržovaly v teple a suchu. K tomu se užívaly kožešiny z ovčího rouna a vlny, později také ponožky, rukávky nebo nátepníky. Teplo vyžadovaly i jiné části těla, zejména záda a ledviny, proto se přes ramena a bedra uvazovaly pásy a přehazovaly šály nebo šátky. Teplo dokázal udržet i obklad z nahřáté soli ve lněném a v bavlněném pytlíku, utěrce nebo povlaku na polštář. Srovnatelný hřejivý účinek poskytovaly výplně polštářů z pohanky, špaldy či třešňových a švestkových pecek, které se nahřívaly na peci, kamnech a na slunci a přikládaly na konkrétní části těla. Podobně se nahřívaly péřové peřiny, do nich se však zabalovaly i železné žehličky, sálající teplo dlouho do noci. Do postele se dále kladly kovové ohřívací pánve a koše (předchůdci termoforu). Naši předci běžně spávali na kachlové peci s kožešinami. Teplo v místnosti mohl zajišťovat otevřený krb, ohřívadlo nebo ohřáté kameny.

            V prohřátí těla se našim předkům osvědčily různé masáže, obklady, koupele nebo návštěva sauny. Základní ingredienci při hřejivé masáži a aplikaci obkladů tvořily byliny, jako například rozmarýn, fenykl nebo pelyněk, svařené na tuku nebo smíchané s medvědím či vlčím lojem, anebo silice z borovice, smrku a jedle. Na postupném zvyšování teploty jsou založeny rašelinové obklady. Na prohřátí se používaly zázvorové a hořčičné obklady. Prohřátí zevnitř i zvenku charakterizuje křen – nastrouhaný křen se vložil mezi dvě plátýnka a přiložil na místo, které prohřál a prokrvil. K zahřátí a uvolnění celého těla se zejména před spaním volila horká koupel, do níž se přiléval odvar ze zázvoru a smrkového jehličí, z rozmarýnu či heřmánku. V boji proti chladu se osvědčilo ponoření do kádě studené vody, vody s ledem a střídání teplé a studené vody. Postupně se do vody kladla pravá noha, levá noha, pravá ruka a levá ruka.

Zahřátí i otužování nabízí rovněž sauna. První záznamy o sauně na našem území se objevují s příchodem slovanských kmenů ze severu a severovýchodu v 5. až 8. století. Židovský kupec Ibrahím ibn Jákúb popsal již v 10. století typickou slovanskou saunu. Malou dřevěnou konstrukci izolovanou mechem doplňovala kamna s otvorem pro odvádění dýmu. V Čechách nesla sauna nejdříve označení jizba, stuba či laznja, později potírna. V sauně se prováděla masáž tepáním (šleháním) březovými nebo dubovými metličkami. S namočenou metličkou se také vířil teplý vzduch a posílal na tělo, čímž se podpořilo prohřátí těla. První moderní sauna na našem území vznikla v roce 1936 v letním vysokoškolském táboře v Borovci u Štěpánova nad Svratkou zásluhou lékaře Františka Vojty. O deset let později byla zprovozněna první veřejná sauna v Brně-Pisárkách. Léčebné účinky saunování mezi odbornou i širokou veřejností intenzivně šířil a zdůrazňoval lékař a nestor českého saunování Antonín Mikolášek.

Nabízíme vám i přírodní kosmetiku pro ochranu a výživu pokožky v chladném počasí.

Zimní kolekce je navržena speciálně pro zahřátí organismu a poskytne vám hřejivou péči během chladných zimních dnů.