Rakytníkový džem
Pavla Janečková @vintagekitchen.cz 30. 9. 2024
Podzim je tady a s ním přichází čas, kdy se příroda připravuje k odpočinku, zatímco my sklízíme poslední plody léta, abychom si uchovali jejich sílu na zimní měsíce. Mezi těmito poklady vyčnívá rakytník – zářivě oranžové bobule plné vitamínů a energie, které se uchované v různých podobách stávají nedocenitelným zdrojem výživy právě v období, kdy je to nejvíce potřeba.
Rakytník, konkrétně rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je rostlina, která se v posledních desetiletích těší v České republice značné oblibě. Jeho tradice v českém zemědělství a léčitelství možná není dlouhá, ale díky jeho výjimečným vlastnostem má rozhodně své pevné místo jak v historii, tak i v současnosti. Pochází původně z oblastí Střední Asie, zejména z Mongolska, Tibetu a Číny. Odtud se postupně rozšířila přes Sibiř do dalších částí Evropy. Díky své vysoké odolnosti vůči nepříznivým klimatickým podmínkám se stal rakytník oblíbenou plodinou ve střední i východní Evropě, včetně České republiky. U nás se rakytník stal jakousi superpotravinou. Jeho popularita stále roste díky jeho mimořádným vlastnostem a širokému využití. Díky tomu, že je nenáročný na pěstování, se stal oblíbeným nejen mezi farmáři, ale i mezi zahrádkáři, kteří jej často vysazují pro své osobní potřeby. Rakytník je tedy nejen krásnou ozdobou zahrad, ale také důležitou rostlinou pro zdraví a vitalitu člověka.
Plody rakytníky se cení především pro své léčivé účinky, které jsou známé již po staletí. Ve východní medicíně se považují za zdroj síly a vitality. Obsahují velké množství vitamínu C – až několikanásobně více než například citrusové plody. Kromě toho je bohatý na vitamíny A, E, K a skupinu B, minerály, antioxidanty a omega-3, -6, -7 a -9 mastné kyseliny. Díky tomuto bohatému složení má rakytník široké využití v léčitelství.
Tradičně se rakytník používá k podpoře imunity, urychlení hojení ran, léčbě kožních problémů, jako jsou ekzémy či popáleniny, a k regeneraci organismu po fyzické či psychické zátěži. Díky jeho protizánětlivým vlastnostem se využívá také při zánětech trávicího traktu nebo při prevenci srdečně-cévních onemocnění. Často se užívá ve formě oleje, který má silné regenerační účinky jak na vnější, tak na vnitřní použití.
Z rakytníku se vyrábí celá řada tradičních produktů. Mezi nejčastější patří rakytníkový olej, který je oblíbený především v kosmetice a farmacii. Dále se z jeho plodů připravují sirupy, džemy, šťávy nebo čaje. V posledních letech se také rozšířila výroba rakytníkových tinktur a kapslí s koncentrovanými výtažky. Z plodů se dokonce vyrábějí i různé cukrovinky, jako jsou bonbóny nebo marmelády.
Rakytník se nejlépe sbírá v období pozdního léta a začátku podzimu, kdy jsou plody plně zralé, zářivě oranžové a mají nejvyšší obsah živin. Konkrétně to bývá mezi koncem srpna a říjnem, v závislosti na místě a podmínkách pěstování. Plody by měly být pevné, ale pružné na dotek. Důležité je sbírat je opatrně, protože rakytník má trnité větve a plody jsou křehké – při neopatrném zacházení se snadno rozmačkají. Při přípravě rakytníkového džemu můžete použít nerafinovaný cukr panelu, která vzniká sušením čerstvě sklizené šťávy z cukrové třtiny a obsahuje až pětkrát více minerálních látek než třtinový cukr.
INGREDIENCE:
1 kg plodů rakytníku
750 g panely (sušená třtinová šťáva)
100 ml pomerančové šťáva
Plody rakytníku přeberte, zbavte stopek a opatrně umyjte. Rakytník nasypte do hrnce, přilejte pomerančoveou šťávu a na mírném ohni zvolna vařte 10 minut. Poté rakytník rozmixujte a protřete přes velmi jemné síto do čistého hrnce. Přidejte panelu, promíchejte a vařte přibližně 10 minut. Zda je džem hotový, můžete vyzkoušet talířkovým testem. Kápněte trochu džemu na talířek a projeďte prstem nebo středem kapky. Pokud zůstává cestička, je džem již dostatečně hustý. Džem přendejte do sterilizovaných sklenic, ihned uzavřete a nechte vychladnout dnem vzhůru. Uchovávejte v chladnější místnosti, v suchu a temnu.