Samhain, Dušičky a Halloween

Na keltský svátek Samhain se oslavoval odchod starého (léto) a příchod nového roku (zima). Nastával přechod ze světlé poloviny roku do jeho temné části. Nový počátek vyjadřovalo rozdělání nového čistého ohně, s nímž se pojilo symbolické zničení starého a zlého. Smrt starého se vztahovala i na vegetaci a zvířata. Bylo nutné dokončit sklizeň, posbírat poslední plody ze stromů a polí a připravit zásoby na nadcházející mrazivé měsíce. Porážela se slabá a přebytečná zvířata, jejichž maso se ukládalo na zimu. Tento zvyk v křesťanské tradici přetrval jako Svatomartinské hody (11. listopad). Samhain začínal již v předvečer 1. listopadu. Starý rok končil v šest hodin večer a nový rok začínal až 1. listopadu v šest hodin ráno. Zůstávalo zde dvanáct hodin, které se vymykaly času. V jejich průběhu byla hranice mezi světem živých a mrtvých nejtenčí v celém roce. Minulost skončila a přítomnost ještě nezačala. Otevírala se brána mezi světem živých a mrtvých. Svoji moc získávali skřítci, víly, démoni a sídhové (duchové mohyl). Aby se lidé uchránili před zlými duchy, oblékali se do starých hadrů a malovali si obličeje. Na kopcích proto zazářily velké hranice, které měly zastrašit zlé duchy a nezvané síly. Navštívit své domovy, rodiny a přátele přicházeli zemřelí předkové. Aby cestou nezabloudili, zapalovaly se večer u domů ohně. Pro duše zemřelých, kteří měli rodinu a domácnost navštívit, se prostíralo u večeře a připravovala se jejich oblíbená jídla. Keltové žádali duše zemřelých o radu, vědění a pomoc v následujícím roce.

V křesťanské tradici ustanovil v roce 998 benediktinský opat Odilo z Cluny svátek určený k uctění všech křesťanských duší na 2. listopad (svátek Všech věrných zemřelých). V tomto svátku se projevuje víra v duše zemřelých. Ostatně modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici. Duše obtížené lehčími hříchy vystupují na jeden den z očistce, aby si odpočinuly od útrap. Modlitby, zádušní mše a milosrdné skutky věřících pomáhají zmírnit tresty duší v očistci, duší, které zatím plně nepatří nebi. Věřící se schází na hřbitově, kde kněz kropí hroby svěcenou vodou a s věřícími se modlí za duše zemřelých. V lidovém prostředí se pro zmírnění muk v očistci popíjelo studené mléko. Věřící přichází ke hrobům svých blízkých, které upravují a zdobí. Původní výzdoba hrobů byla až do 20. století prostá. Hroby se zpravidla obkládaly drnem, proutěnou ohrádkou nebo se líčily vápnem. Později se začaly vysazovat živé květiny nebo pokládat věnce. Na hrobech se zapaluje svíce, jež je podobně jako živá květina symbolem života. V některých oblastech přetrval do 19. století k uctění nebožtíků zvyk hodovat na hrobech nebo ponechat díl svého pokrmu. Na Dušičky se peklo zvláštní pečivo ve tvaru kostí, jímž se obdarovávali chudí lidé, pocestní nebo žebráci. V noci se za okny ponechávaly hořet svíce nebo lampy naplněné máslem nebo sádlem, aby si trpící duše mohly ochladit své rány.

Na keltský Samhain navazuje Halloween rozšířený v anglosaské tradici – v Americe, ve Velké Británii, v Kanadě nebo na Novém Zélandu. Ze Samhainu vychází různé zvyky dnešního Halloweenu, k nimž patří zejména kostýmy a svíce. Do Ameriky tradici Halloweenu přinesli Irové během přistěhovaleckých vln v 18. a 19. století. Na novém kontinentě získává však osobitý směr vývoje. Symbolem Halloweenu se staly lucerny z vydlabané dýně, které se dávaly do oken a před vchod na ochranu domu před zlými duchy. Původně se lucerna vydlabávala z tuřínu, brambor nebo červené řepy. Ovšem namísto nedostupného tuřínu se v Americe ve 2. polovině 19. století začala používat dýně. Halloween je kulisou pro pořádání rozmanitých společenských akcí každoročně 31. října. Zejména děti obchází v maskách a v převlecích za strašidla a duchy domy příbuzných a známých a koledují s pořekadlem Trick or treat (Koledu, nebo vám něco provedu). Pokud nedostanou odměnu, hrozí nebezpečí, že obyvatelům domu provedou zlomyslnou lotrovinu, například potřou zubní pastou vstupní dveře. Slavení svátku ovšem nemá pevná pravidla. Halloween je navíc významným impulsem k nakupování, po Vánocích je v Americe hned druhý nejvýdělečnější svátek v roce. V současnosti se slavení Halloweenu rozšiřuje na území Evropy a v českém prostředí, kde oslovuje zejména děti a mládež. K důvodům patří náboženská nevyhraněnost populace, ztráta kontaktu se zemřelými, ale i nespoutaná zábava, vyhledávání tajemna a příležitost ke společné činnosti – výroba masek a dýní.

Hallowen přejímá z tradice Samhainu strach z mrtvých, který zahání zábavou. V porovnání s tím v oslavě Dušiček převažuje setkání v dobru a lásce se zemřelými, naděje a duchovní aktivity ve prospěch duší, které zatím plně nepatří nebi. Strach z duší zemřelých totiž křesťanství nezná. Jako důležitý prvek v setkání se zemřelými vystupuje reflexe konečnosti vlastního života.