Vůně Vánoc

Hřebíčkovec kořenný (Syzygium aromaticum)

Omámit nás také může silná vůně hřebíčku. Jedná se o nerozvinutá květní poupata, která se suší na slunci, dokud se nezabarví do červena. Dominantní složku její vůně zajišťuje látka zvaná eugenol, která se nachází v silici. Kromě potravinářství se hřebíček nicméně dá využít také léčebně. Tato látka totiž funguje jako mírné lokální anestetikum, a pomáhá tak tišit bolesti. Využít hřebíček proto můžeme v lihových mazáních na bolavé klouby nebo jej povařit a vývar následně kloktat při bolesti v krku. Vnitřně pak můžeme využít schopnosti hřebíčku v podpoře trávení, a jeho antibakteriální vlastnosti k tišení plynatosti. Chuť dodává čaji Mysl očista, který můžete využít třeba k podpoře klidného prožití volna.

Skořicovník cejlonský (Cinnamomum verum)

Skořice, tedy sušená kůra mladých výhonků, patří k jednomu z nejoblíbenějších koření. Radovat se přitom můžeme nejen z její výtečné chuti, ale také z léčebných účinků. Je ale třeba si dát pozor na různé druhy skořice. Jinak řečeno, není skořice jako skořice. Pravá neboli cejlonská skořice bývá často zaměňována se skořicovníkem čínským (Cinnamomum cassia), který se liší nejen chutí, ale také účinky. K nejdůležitějším rozdílům patří, že neobsahuje již z hřebíčku známý eugenol. V silicích obou koření nicméně dominuje skořicový aldehyd, kterému vděčíme za vůni. Skořici můžeme využít k podpoře našeho trávení, ale také úpravě krevního cukru, cholesterolu a tuků v krvi. Svými efekty tak nejen podporuje kardiovaskulární zdraví, ale může být využit jako přídatná léčba při diabetu mellitu II. typu. Svůj prohřívací a protizánětlivý efekt nachází také v kosmetice jako je třeba náš vyživující krém na ruce Živel oheň.

Muškátovník vonný (Myristica fragrans)

Koření známé jako muškátový oříšek je částí semene stromu zvaného muškátovník. To je nejprve zbaveno oranžového míšku, které po usušení poskytuje koření známé jako muškátový květ. Koření je využíváno již dlouhou dobu. V dřívějších časech, když ještě nebylo možné dlouhodobě maso chladit, se často využívalo jeho intenzivní chuti, která měla překrýt i chuť zkaženého masa. Muškátový oříšek měl také pověst abortiva, neboli prostředku k vyvolání potratu. Oříšek je totiž ve vyšších dávkách poměrně toxický. Mimo další látky v něm totiž můžeme najít také látku zvanou myristicin a safrol. Obě látky jsou svou chemickou strukturou velmi podobné droze zvané MDMA neboli extázi. Od užívání je ovšem dobré důrazně varovat, neboť oříšek může způsobit významnou intoxikaci. O tom věděli své i námořníci, kteří si jej při dlouhých plavbách pro zahnání nudy vyvařovali v mléce a následně jej popíjeli. Po krátkém rauši je čekaly nicméně silné bolesti hlavy, zvracení a další projevy otravy.

Pomerančovník (Citrus aurantium) sladký (var. dulcis) a hořký (var. amara)

Vůně a chuť pomerančové kůry pomáhá dokořenit řadu pokrmů, a to nejen o Vánocích. V silici pomerančů totiž najdeme látky jako je limonen, linalol, farnezol nebo nerol, které tomuto ovoci propůjčují jeho nezaměnitelnou vůni. Pomeranč lze nicméně využít také terapeuticky. Z oplodí citrusů se totiž získávají flavonoidy jako je diosmin nebo hesperidin, které lze najít v registrovaných léčivých přípravcích. Svým účinkem totiž pomáhají našem kardiovaskulárnímu systému. Účinné jsou především na křečové žíly a hemoroidy. Pokud jde o hořký pomeranč, lze v něm najít řadu dalších látek. Samotné hořčiny podporují naše trávení, které následně dokáže efektivněji zpracovávat přijatou potravu. Najdeme zde také alkaloid zvaný synefrin, který je ceněn z důvodu své schopnosti podporovat produkci tepla a zvyšovat odbourávání tuků. Často se tak využívá při redukčních dietách. Naše těla dokáže nejen prohřát, ale působí také jako mírný stimulant. Přidali jsme jej proto do směsi Ženská touha.