Jarní očista organismu: mýty a fakta

Na rozdíl od našich předků jsme vystaveni stále rostoucímu množství chemikálií v naší stravě, vzduchu i vodě. Pro tyto cizorodé látky dostávající se do našich těl se vžil termín „toxin“. Toto slovo vyvolává někdy až panický strach, evokuje něco špatného, co byste měli dostat z těla rychle ven. Díky tomu jsou nejrůznější detoxikační a očistné programy velmi oblíbené. Jejich marketing je často založen na mýtu, že vás těchto toxinů zbaví, ať už formou nápojů, pleťových masek nebo pochybných elektronických přístrojů.

Faktem ovšem je, že náš organismus je sám o sobě vybaven řadou detoxikačních procesů, které naprostou většinu těchto chemikálií bez problémů vyloučí. Vnitřní orgány nerozlišují, zda je látka umělá či přírodní. Pokud není tělu prospěšná, je bez milosti vyloučena.

Detoxikace je tedy normální tělesný proces vylučování a pokud jste zdraví, měla by játra, ledviny a tlusté střevo samy odstranit veškeré toxické látky, protože to je jejich práce a k tomto účelu byly stvořeny. Existuje však několik léčivých bylinek, které tyto přirozené tělesné procesy podporují a posilují.

Jednou z nich je celer, který dnes vnímáme trochu jinak než naši předkové. Jeho kořen i nať znáte jistě z kuchyně, ale použití plodů (nesprávně semen) u nás, na rozdíl od Asie, západní Evropy a USA, nemá tradici. A to i přesto, že celerové plody mají výraznější a svěžejší aroma než kořen a nať a také navzdory tomu, že jeho léčivé účinky jsou výraznější. Indická ajurvédská medicína doporučuje celerová semínka jako močopudný prostředek při nadměrném zadržování vody v těle a předepisuje ho i v případech zažívacích potíží a onemocnění jater a sleziny. V antickém Řecku přidávali tato semena do vína atletům pro zvýšení jejich sportovního výkonu. V poslední době proběhla i řada vědeckých výzkumů, jejichž výsledky ukazují, že celerové plody významně snižují obsah kyseliny močové v organismu a mohou tedy pomáhat při léčbě dny. Rovněž se prokázal vliv na snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu.

 Další zázračnou bylinou, která napomůže vyhnat toxiny z Vašeho těla ven je pampeliška. Často ji považujeme ji za běžný plevel, ale jedná se o léčivou rostlinu používanou už tisíce let. Málokdo ví, že je součástí tradiční čínské medicíny i indické ajurvédy.  Historicky se též využívala jako potrava, a dokonce byly v Asii speciálně pro tento účel vyšlechtěny kultivary s listy a květy jen lehce nahořklými. Původní pampeliška obsahuje hořčiny (tzv. taraxacin), flavonoidní glykosidy a fenolické kyseliny. Účinky jsou silně močopudné. V Anglii se pampelišce dokonce říkalo „pee-a-bed“, což by se dalo přeložit jako „pomoč postel“. Díky hořčinám podporuje vylučování žluči a tím zlepšuje trávení (zejména tuků). Ve střevech působí díky vysokému obsahu inulinu jako periodikum. To znamená, že přispívá k růstu a aktivitě střevních mikroorganismů a tím zlepšuje funkci trávicího ústrojí. Tradičně se též používá při diabetu na snížení hladiny cukru. Právě díky účinkům pampelišky a celeru na činnost jater a ledvin jsme spojili jejich sílu v čajové kúře Očista těla.

U očistné kúry bychom neměli přehlížet ani psychologickou stránku. Naši předkové pojímali očistu nejen jako vnější proces (omývání těla v řece či jezeře), ale i jako vnitřní a duchovní cestu spojenou často s náboženským významem. Stačí si vzpomenout na hinduistické očistné koupele v řece Ganze či na židovské rituální lázně mikve. Podobně jsme koncipovali i LEROS bylinnou očistnou kúru, protože během jarní očisty je ideální se také uklidnit, odpočinout si od stresu a najít si chvilku jen pro sebe a pro své vlastní myšlenky. I zde se nabízí řada bylinek, které Vás provedou duševní očistou.

Šanta kočičí je pro zhruba polovinu kočičí populace lákadlem. Vyvolává u koček bujarost, hravost a někdy i sexuální apetit a prášek ze šanty se proto přidával do hraček pro naše zvířecí miláčky.

Na člověka má ovšem tato bylinka zcela jiný účinek. Šanta uklidňuje, pomáhá vyrovnat stres a podporuje psychický i fyzický výkon člověka.  Velmi oblíbená byla zejména ve středověké Anglii, kde sloužila ve formě bylinkového čaje na  běžné každodenní pití, a to až do nástupu kolonialismu a dovozu pravého černého čaje z Číny a Indie. Častá se podával silný čaj ze šanty i večer na zklidnění před spánkem. Sušená nať šanty se kdysi zavěšovala v plátěném sáčku na krk dětem, aby mohli vdechovat její vůni a zklidnily se tak. Slabý šantový čaj se dával pít i plačtivým kojencům. Během 18 a 19. století se šanta používala při bolestech hlavy a zubů, ženských problémech, i na uklidnění žaludku a při chřipce a kašli. Na konci 60.  let 20. století v USA došlo v jednom odborném článku k záměně šanty za konopí. Od těch dob se traduje halucinogenní účinek při kouření jejích listů. Narkotické a halucinogenní účinky však nikdy nebyly prokázány a jedná se skutečně o omyl, který se ovšem šíří dodnes a značně poškozuje dobrou pověst této byliny. I přesto se zdá, že šanta kočičí se vrací mezi populární tradiční léčivé rostliny a v příštích létech bude prožívat svojí renesanci.

Šantu kočičí si můžete vychutnat například ve spojení s řimbabou obecnou, která podporuje relaxační účinek a tradičně se užívá i při bolestech hlavy. Tato kombinace použitá v bylinné směsi „Očista mysli“ vám pomůže překonat psychicky náročné období a napomůže očistě Vaší mysli od nánosů stresu, úzkosti a paniky.