Klidný leden v životě našich předků

Dokud sníh vše nepokryl a neuhodily tuhé mrazy, opravovaly se lidská stavení a zvířecí příbytky. Podobně se hospodářské a řemeslné náčiní připravovalo na příští sezónu, ještě se mohlo dodatečně mlátit obilí. Jakmile začaly panovat třeskuté mrazy, naši předci se přesouvali do stavení. Muži pokračovali v opravě drobných domácích nástrojů, štípali šindele a vyráběli různé řemeslné výrobky určené pro další prodej jako vařečky, měchačky, hrábě, košťata nebo dřeváky. Ženy vyspravovaly prádlo, zdobily kraslice, paličkovaly, tkaly, šily nebo vyšívaly, pletly koše a ošatky, předly (přástky) a draly peří (dračky). Členové rodiny usedali u zapálených kamen a za zvuku praskajícího ohně si vyprávěli příběhy, pověsti a pohádky, hráli hry, zpívali a tančili nebo také klevetili.

            Při příležitosti přástek a draček se předci scházeli v jedné chalupě, aby ušetřili světlo a palivo. S malými přestávkami se předlo až do velikonočního období. Ženy předly len, konopí nebo vlnu na kolovratu. Přástky navštěvovaly svobodné i vdané ženy a vdovy. Některé přástevnice hledaly ženicha pro sebe anebo své dcery, jiné se zase chtěly pobavit. Přástky doprovázela konzumace pokrmů a kořalky, vystihovala nevázaná zábava, nezbedný a nemravný charakter. V důsledku se na ně opakovaně a leckdy i neúspěšně vztahovaly četné zákazy a omezení. Další přirozenou formu společenského života a přátelskou besedu představovaly dračky. Hospodyně v létě pečlivě škubala, podškubávala husy a kachny a do zásoby ukládala každé pírko. Na dračku přinesla peří v hrnci nebo pytlíku. Draní spočívalo v oddělování peří od brku. Do středu stolu dračky odhrnovaly malé hromádky sedraného peří. Větší hromada peří se přiklopila hrncem, talířem nebo mísou, aby se peří nerozlítalo po světnici. Odrané ostny husího pera (pápěrky) se házely na klín do zástěry. Sedrané peří se uložilo do džbánů, dřevěných beček nebo velikých hrnců, které se ovazovaly plátnem. Z pápěrek se vyráběly mašlovačky na potírání těsta nebo polštáře (pápernice), jimiž si chudí lidé plnili polštáře. Na ukončení draček uspořádala hospodyně malou hostinu (doderek nebo doderná) za vykonanou práci. Dračka, jíž zůstalo v ruce poslední pírko, nesla až do příštího draní peří označení pápěrnice.

            V lednu půda pod sněhem odpočívala a nabírala sílu na jarní výsadbu. To vystihuje jedna z lednových pranostik: „V lednu silný led – v květnu bujný květ.“ Dostatečné mrazy likvidují škůdce a hmyz a redukují hlodavce. Naopak mírná zima, teplé a deštivé počasí půdu vysiluje a vyčerpává. Naši předci kontrolovali na zahradě rostliny, z nichž choulostivé přikrývaly chvojím před mrazíky, mrazem, větrem i ostrým zimním sluncem. Z větví stromů a keřů setřásali sníh, aby se pod jeho tíhou nelámaly větve nebo neměnil jejich tvar. Prevenci před polámáním vlivem hojných sněhových srážek poskytovalo svázání více větví k sobě. Proti okusu kůry a lýka stromů srnkami, zajíci, králíky a hlodavci pomáhalo obalit kmen slámou, chvojím nebo rákosem a pytlovinou. Obalení sloužilo i jako ochrana proti holomrazu a ostrému zimnímu slunci. Hospodář v lednu procházel zahradu a ověřoval, zdali mráz neuvolnil z půdy stromy a keře. Sklep, v němž se skladovala zelenina a ovoce, se pravidelně větral. Nahnilé, plesnivé a jinak poškozené plody se odstraňovaly, aby se od nich nenakazily ostatní. Postupně se mohl začít plánovat výsev a výsadba užitkových a okrasných rostlin i dřevin pro další sezónu.

            Přástky ani dračky se už mezi vaše lednové aktivity nejspíše nezařadí. Můžeme se však inspirovat se však u našich prabáb a využít leden ke zklidnění a rozjímání. Uvařte si třeba šálek Vnitřní harmonie a v klidu se zamyslete nad tím, co Vás čeká v tomto roce.