Padesát odstínů slézu
PharmDr. Jan Martin, Ph.D. 29. 8. 2022
Úspěch a obliba bylinné směsi spočívá ve dvou zásadních bodech. Prvním z nich je samozřejmě blahodárný účinek na lidské zdraví a schopnost pomáhat při řešení nějakého zdravotního problému. Druhým hlediskem je chuť a vůně, protože lahodný čaj přispívá k jeho pravidelnému užívání a oblibě u pacientů. Nehledě na to, že bylinné nápoje také často hrají roli běžného denního nápoje a tam je chuť a vůně zcela klíčová.Poněkud opomíjenou vlastností je barva. Na pacienta rozhodně nemá tak výrazný vliv jako předchozí zmíněné vlastnosti, ale rozhodně není na škodu si čas od času připravit oblíbenou bylinnou směs do průhledné sklenice a pokochat se zajímavým odstínem.
Většina bylin barví do zelené či hnědé barvy, a to ještě většinou ne příliš intenzivně. Existují však výjimky, které jsou schopny barvit nálev do zajímavějších barev. Například květ ibišku barví intenzivně červeně, žlutou barvu dává například heřmánek a pokud máte rádi oranžovou barvu zvolte šípky nebo rooibos.
Jedna bylina je v tomto ohledu velmi zvláštní, a to je sléz lesní (Malva sylvestris). Tato rostlina se používá při zánětech horních cest dýchacích a zánětech v ústech, výborně pomáhá také při suchém dráždivém kašli. Pochází z východního Středomoří, v současnosti roste téměř v celé Evropě. Pěstuje se v polních kulturách, kde převažuje hlavně varieta pocházející ze severního pobřeží Afriky: sléz lesní - maurský. Sléz kvete intenzivně modrými nebo modrofialovými květy, a právě tyto květy jsou schopny zabarvovat nálev do modra, fialova, ale i do červena, a to v závislosti na ostatních složkách čajové směsi. Mohou za to látky zvané anthokyaniny, které mění své zbarvení podle kyselosti okolí. Stejný typ látek najdete i v červených a modrých květech ostatních rostlin nebo některých druzích ovoce, jako jsou maliny, jahody, ostružiny nebo například borůvky.
Pokud tedy uděláte čaj ze samotného slézového květu, nebo k němu přidáte pouze byliny, které v sobě nemají kyselost, bude barva krásně modrá. V případě, že přidáte například sušené ovoce, které obsahuje organické kyseliny, začne barva přecházet na fialovou, a při dostatečném okyselení, které způsobíte třeba několika kapkami citronové šťávy, dojde k zčervenání nálevu. Naopak v silně zásaditém prostředí jsou anthokyany nestabilní a začínají se rozkládat. Pokud byste ke slézovému nálevu přidali jedlou sodu, modrá barva se dlouho neudrží a po několika desítkách minut začne blednout, až zmizí zcela a zůstane téměř bezbarvý roztok. Tohoto jevu můžete využít pokud si potřísníte šaty červeným vínem, červenou řepou, borůvkami nebo ostružinami a budete mít obavu, že to nepůjde vyprat. Jednoduchý recept je ten, že skvrnu namydlíte klasickým sodným mýdlem (tedy například tradiční mýdlo s jelenem, nikoli moderní kosmetická mýdla s vyrovnaným pH), necháte několik hodin působit a pak jednoduše přeperete. Skvrny by měly být pryč.
I některé bylinné směsi od LEROSu mají zajímavé a výrazné barvy. Vzpomeňme třeba Cold brew levandule, kde modrou barvu vytváří právě sléz, nebo Radostné usínání, kde květ vlčího máku vytvoří v hrnečku černou barvu, která se ale v průhledné sklenici ukáže jako temně vínová.