Vánoční hvězdičky a hřebíčky

Hřebíčkovec kořenný

Hřebíčkovec kořenný (Syzygium aromaticum) je strom pocházející z indonéského souostroví Moluky. Dnes se však pěstuje i na Srí Lance, v Západní Indii, Tanzánii či na Madagaskaru. Sbírají se jeho nerozvinutá květní poupata v době, kdy květní stopka začíná měnit barvu ze zelené v karmínovou. Pak se opatrně suší na slunci tak dlouho, dokud nezískají tmavě červenohnědou barvu.

S hřebíčkem se od pradávna v jihovýchodní Asii čile obchodovalo a postupně se přes Persii dostával na západ. V Římě byl znám zhruba od 1. století našeho letopočtu. Během koloniálních dob si jeho produkci a export monopolizovalo Nizozemí a k rozšíření produkce mimo Moluky došlo až v 18. století. To je také přibližně doba, kdy začal být hřebíček běžněji k dostání i v Čechách.

Hřebíček obsahuje větší množství silice, která mu dodává intenzivní vůni i silné účinky. Hlavní složkou silice je eugenol, který výborně dezinfikuje, potlačuje zánět a lokálně tlumí bolest, takže se dodnes využívá v zubním lékařství jako součást dočasných výplní po vrtání zubů. Hřebíčková silice je také častou součástí mastí a krémů na bolavé klouby a objevuje se i v zubních pastách.

Žvýkání celého hřebíčku v ústech se lidově používá při bolesti zubů, u infekcí dásní a při špatně se hojících rankách v dutině ústní. Po požití hřebíček stimuluje tvorbu žaludečních šťáv a tím podporuje trávení. Vůně hřebíčku odpuzuje dotěrný hmyz a údajně se dá použít i jako ochrana před klíšťaty. V čajových směsích ovšem slouží spíše k úpravě chuti a vůně. Jeho vůni zachytíte i v bylinné směsi Očista mysli, v naší novince Pokojná hlava nebo ve vánočním čaji Bylinkové vánoce.

Badyáník pravý

Dalším typicky vánočním kořením je badyán. Tento název označuje souplodí ze stromu badyáníku pravého (Illicium verum), které má typicky hvězdicovitý tvar a intenzivní vůni. Tento strom pochází z oblasti Vietnamu a jihovýchodní Číny, ale už během starověku se rozšířil do okolních oblastí. Dnes se pěstuje i v Indii, na Filipínách a dokonce i v Egyptě či na Jamajce. Stromy obvykle začínají plodit po šesti letech růstu a plody se sbírají jako nezralé a zelené. Teprve při sušení na slunci získávají hnědou barvu. Většina produkce se spotřebuje jako koření v jižní Asii. Dodává bohatou vůni masitým pokrmům, polévkám, vývarům a dalším slaným pokrmům. Používá se také do dezertů a nápojů. Se sladkými pokrmy se také dostal do Evropy. Už předchůdci dnešního perníku obsahovaly badyán. Ten byl ovšem drahý a špatně dostupný a byl nahrazován klasickým anýzem. Teprve v 17. století se ve větší míře začal badyán dovážet a stal se pevnou součástí perníkových receptur.

Typická vůně je způsobena obsahem silice jenž může být až 7 %, a která je svým složením blízká silici anýzové. Badyán podporuje tvorbu trávicích šťáv a potlačuje nadýmání. Stejně jako anýz ho lze používat na zlepšení vykašlávání při zánětech horních cest dýchacích. Do čajových směsí se však nejčastěji přidává na úpravu chuti a vůně. I když je to občas chybně zmiňováno, nemá výrazné antivirové ani antibiotické účinky. Tento omyl vznikl tím, že se z badyánu izoluje kyselina šikimová, což je látka, z níž se následně vyrábí některé antivirové látky, například lék na chřipku oseltamivir (Tamiflu). Také dříve sloužila při syntéze antibiotik, ale sama o sobě tyto účinky nemá.

Kombinaci hřebíčku a badyánu naleznete v naší voňavé směsi Bylinkové vánoce, které obsahuje třeba dárková sada Bylinkové potěšení.