Milí zákazníci, abychom vám mohli zaručit doručení vašich dárků do štědrého dne, prosíme o vytvoření objednávek nejpozději do13. prosince 2024.

Kynutá velikonoční pomlázka

Pavla Janečková @vintagekitchen.cz 25. 3. 2024

Velikonoční pondělí tradičně provází řada lidových zvyků, z nichž jeden z nejznámějších je pomlázka. Není divu, že symbol pomlázky se objevil i v podobě kynutého pečiva, které rituálně doprovází všechny významné křesťanské svátky. My jsme pro vás připravili recept se zasazeným vajíčkem a pentličkami.

Velikonoční kynutá pomlázka
Kynutá velikonoční pomlázka

Velikonoční pondělí tradičně provází řada lidových zvyků, z nichž jeden z nejznámějších je pomlázka. Tento zvyk má své kořeny v dávných pohanských tradicích, které oslavovaly obnovu přírody a probouzení života po zimním období a dnes představují fascinující spojení minulosti se současností.

V Evropě se pomlázka vyskytuje jako výjimečná tradice, kterou praktikují hlavně Češi a Slováci. Přestože má tradiční význam, liší se v různých částech země – rozdíly jsou mezi jejím pojetím na venkově a ve městech, a taktéž se proměňuje směrem od západních k východním regionům Čech. V minulosti byly pomlázky považovány za symbol plodnosti, zdraví a prosperity. Věřilo se, že šleháním dívek a žen pomlázkami se jim předává síla a energie proutků, která jim měla přinést zdraví, krásu a plodnost po celý příští rok. Tento rituál byl také spojen s ochranou domácnosti před zlými duchy a zlými silami. Postupem času se původní pohanské rituály a významy pomlázek staly součástí velikonočních tradic a slavností. Není divu, že symbol pomlázky se objevil i v podobě kynutého pečiva, které rituálně doprovází všechny významné křesťanské svátky. Lidé totiž věřili, že pojídáním kynutého pečiva získají sílu. Kynuté pomlázky tak symbolizovaly přátelství, lásku a dobré zdraví. Vejce zasazené do pomlázky zase odkazovaly na plodnost, hojnost a nový život.

Až budete pomlázku na Velikonoční pondělí péct a následně jíst, nezapomeňte si k ní připravit šálek čaje ze Strážnice s listy vinné révy, květy chrpy a sedmikrásky, který je součástí výběru LEROS Svatý týden velikonoční.

INGREDIENCE:

500 g polohrubé mouky

220 ml mléko

120 g máslo

30 g droždí

90 g světlého třtinového cukru

Špetka soli

Citronová kůra z 1 bio citronu

2 žloutky

50 g sušených rozinek

30 g mandlových lupínků (+ na posyp)

6 vajec (+1 na potření)

Velikonce Leros

Nejprve rozdrolte do misky droždí, přidejte cukr a zalijte třetinou lehce ohřátého mléka. Mléko by nemělo být moc horké, aby kvasnice nespálilo, ale zároveň ani moc studené, aby vůbec mohlo dojít k procesu kynutí. Pak si dejte rozehřát máslo a když je v tekutém stavu, přelijte do jiné nádobky, aby rychleji chladlo. Po 10 minutách se začne tvořit kvásek. Poznáte to podle bublin, které se tvoří na hladině. Přidejte mouku, cukr a následně zalijte vše zbývajícím mlékem s rozkvedlanými žloutky, špetkou soli a zchladlým máslem. Promíchejte a přidejte do těsta citrónovou kůru, rozinky a mandle. Vše pořádně ještě jednou promíchejte a to postupem, kdy dokola nadzvedáváte těsto ode dna nahoru. Těsto totiž potřebuje pořádně provzdušnit, aby kvasnice mohly dobře pracovat. Případně můžete použít i robot s hnětacím hákem. Po řádném zpracování těsta, posypte jeho povrch moukou, zakryjte utěrkou a nechte hodinu v teple kynout. Vykynuté těsto ještě jednou prohněťte, rozdělte a 6 stejných dílů a z každého vyválejte asi 50 cm dlouhý váleček. Každý z nich v polovině ohněte a konce přeskládejte přes sebe až do konce. Přemístěte na plech vyložený pečícím papírem. Do vzniklého oka v horní části pomlázek posaďte omyté syrové vejce. Vejce se upečou. Pomlázky nechte ještě půl hodiny dokynout. Poté je potřete rozkvedlaným vejcem, posypte plátky mandlí a pečte dozlatova v troubě předehřáté na 180 °C přibližně 30 minut.