Pohanková kaše se svatojánským chlebem

Svatojánská noc skrývá mnohá tajemství a je opředená řadou pověstí a tradic, které sahají daleko do starověku. Magická noc přála milenecké lásce, otevírala skály, odhalovala poklady a dávala moc nadpřirozeným kouzlům. Bylinky posbírané za měsíčního svitu svatojánské noci nabývaly zázračné moci a jejich léčebný účinek dosahoval největší síly. Všichni toužili nalézt pověstný zlatý květ kapradí, kterému se též říkalo Janův, jelikož se povětšinou zjevoval přesně o půlnoci na svátek svatého Jana Křtitele, tedy z 23. na 24. června. Vyvolenému člověku mohl jasně zářící květ zjevit budoucnost a napomoci k celoživotnímu štěstí i bohatství. 

Vypravíte-li se hledat kouzelné zlaté kapradí, můžete si před cestou připravit jídlo s přísadou, která též oslavuje svatého Jana Křtitele a jejíž použití má u nás velkou tradici. Zdravé potravině, dnes známé jako karob, se ve staročeštině neřeklo jinak než Svatojánský chléb. Údajně kdysi zachránila svatého Jana před smrtí hladem v judské poušti. Semena lusku rohovníku obecného obsahují mnoho důležitých přírodních látek jako jsou bílkoviny, vitamíny A, B a D, minerály hořčík, vápník, železo a vlákninu pektin. Usušením a rozemletím semen vzniká nasládlý prášek s kakaovou chutí, který můžete použít do nápojů, ale i těst a kaší. Výborně se hodí například do kaše pohankové, která u nás má taktéž tradici a její pěstování kdysi propadli především Moravané. Na Valašsku se dokonce stala součástí lidové kuchyně, kdy si ji lidé nosili dopředu připravenou na práci mimo domov a pak na poli nebo v lese se pojídala studená. V regionech, kde pohanku milovali, z ní mleli i krupici a mouku, z které se pekl pohanský chléb, buchty nebo se v podobě krup přidávala do nádivky jitrnic i jelit. Z moravských polí pohanku později vytlačila pšenice, která razantně zastínila i ostatní obiloviny, ale dnes se opět stala vyhledávanou potravinou mezi příznivci zdravé stravy. Tato přirozeně bezlepková pseudoobilovina kromě celé řady minerálů a důležitých aminokyselin obsahuje rutin, který společně s vitamínem C působí blahodárně na obranyschopnost organismu, dokáže posilovat pružnost cévních stěn a pomoci při křečových žilách, popraskaných kapilár nebo při sklonu ke zvýšené krvácivosti. Chuť pohanky však není blízká všem, ale použitím například mandlového nebo ovesného mléka, zmíněným svatojánským chlebem a dostatečným množstvím výrazného ovoce si na ní můžou pochutnat i ti, kteří pohance nefandí. Naopak milovníkům pohanky doporučuji chuťový zážitek posílit pohankovým medem. Pokud si pohankovou kaši ozdobíte jedlými květy posbíranými během Svatojánské noci, dodáte jí ještě větší kouzlo.

Ingredience na pohankovou kaši

300 ml mandlového mléka

6 lžic pohankové lámanky

1 lžíce svatojánského chleba neboli karobu

1-2 lžíce pohankového nebo kalsického medu

sušený nebo čerstvý bez na ozdobu

špetka soli

Ingredience na rozvar ze švestek

2 lžíce sušených švestek nebo 4 čerstvé švestky

80 - 120 ml vína madeira nebo vody

2 roztlučené hřebíčky

½ lžička sušeného nebo čerstvě strouhaného zázvoru

Postup

1. Pohankovou lámanku nasypte do většího síta a pod proudem vody properte. 
2. Přesypte do menšího hrnce, zalijte mlékem, osolte a přiveďte k varu. Povařte 2 minuty, stáhněte z plotny a nechte pod pokličkou 20-30 minut dojít. 
3. Mezitím si připravte černou kaši, kterou bychom dnes nazvali spíše rozvarem. Švestky zalijte vínem, tak aby byly ponořené, přisypte k nim koření a povařte do změknutí. Sušené švestky budou potřebovat půl hodiny vaření o něco více vína, které v případě rychlejšího vypařování můžete z části nahradit vodou. Čerstvé švestky uvaříte během 10-15 minut a vína bude stačit méně. 
4. Když budou švestky měkké rozmixujte je ponorným mixérem nebo propasírujte přes sítko. 
5. Hotovou kaši doslaďte medem dle své libosti a ozdobte rozvarem.